Současné možnosti nádorové prevence v ČR
Primární prevencí rozumíme zábranu kontaktu s činitelem vyvolávajícím chorobu, respektive zvyšování odolnosti organizmu proti působení tohoto činitele. Protože na vzniku nádoru se podílí řada faktorů prostředí i životního stylu, je primární prevence zaměřena na eliminaci těch faktorů, které zvyšují riziko rozvoje nádoru. Prakticky tak představuje primární prevenci nádorového onemocnění především boj proti kouření, alkoholismu, znečišťování životního prostředí, dostatečný pohyb a zdravá strava. Svou největší částí jde primární prevence mimo zdravotnický systém a ovlivnit ji může každý z nás.
Následující článek se týká možností prevence sekundární.
Sekundární prevence znamená včasný záchyt onemocnění ve stádiu, které je léčitelné a mnohdy i vyléčitelné. Základem sekundární prevence je tedy aktivní vyhledávání nádorových onemocnění, nejlépe plošně v celé populaci. Problémem takového vyhledávání je jeho přínos – tedy částka vydaná za celoplošný screening musí být nižší než částka, jaká by byla vydána na léčbu pozdě zachycených nemocných. Mezi programy vyhledávání nádorových onemocnění patří zejm.:
- pravidelné gynekologické prohlídky – vyhledávání nádorů děložního čípku
- samovyšetření prsu a mammografie – vyhledávání nádorů prsu
- test na krev ve stolici a kolonoskopie – vyhledávání nádorů tlustého střeva
- palpace per rectum – vyhledávání nádorů tlustého střeva a prostaty
- vyšetřování PSA v krvi – vyhledávání nádorů prostaty
- kampaně pro záchyt zvrhávajících se melanotických morf
- dispenzarizaci jedinců se zvýšeným dědičným rizikem vzniku nádoru na základě rodinné anamnézy, onkogenetické konzultace a v indikovaných případech genetické testování
Sekundární prevenci obvykle provádí lékař prvního kontaktu, tedy praktický lékař nebo ambulantní gynekolog. Preventivním vyšetřením se rozumí vyšetření asymptomatických jedinců, tedy těch, kteří nepociťují žádné zdravotní problémy.
1) Screening nádorů čípku (hrdla) děložního
Gynekologické vyš. včetně odběru cytologického materiálu z hrdla děložního, kolposkopie (vyš. speciálním „gynekologickým“ mikroskopem)
Kdo: ženy od 15 let
Kde: v gynekologických ambulancích
Jak často: 1x ročně
2) Screening nádorů prsu
Samovyšetřování prsů, vyšetřování prsů gynekologem v rámci pravidelných gynekologických prohlídek a mamografie
Kdo: ženy poprvé v 15 letech a poté od 25 let – samovyšetřování a vyšetřování prsů gynekologem
ženy od 45 let – mamografie
Kde: vyšetřování prsů gynekologem v gynekologických ambulancích, mamografie na více než padesáti akreditovaných mammodiagnostických pracovištích na doporučení gynekologa či praktického lékaře (seznam pracovišť viz www.mamo.cz)
Jak často: samovyšetřování a vyšetřování prsů gynekologem 1x ročně, mamografie 1x za 2 roky
V ČR je každoročně zachyceno přes tisíc časných případů rakoviny prsu. Ty pak mají naději na úplné vyléčení. Informace o pravidlech, výsledcích a seznam akreditovaných pracovišť jsou veřejně k dispozici na www.mamo.cz Podle údajů NOR se v uplynulých letech výrazně zvýšil podíl prvních stádií a mortalita na rakovinu prsu klesá i při dosud trvajícím nárůstu incidence.
3) Screening nádorů tlustého střeva a konečníku
Vyšetření per rectum (palpační vyšetření konečníkem), test na přítomnost krve ve stolici (tzv. okultní krvácení) a kolonoskopie
Kdo: osoby od 50 let věku – stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem (TOKS)
osoby od 55 let – TOKS možno nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie jednou za 10 let
Kde: vyšetření per rectum, test na okultní krvácení – praktický lékař, kolonoskopie – internista gastroenterolog na příslušně vybaveném pracovišti
|
4) Screening nádorů prostaty
Vyšetřování PSA v krvi a vyšetření per rectum
Tento screening dosud nemá jednotnou podobu danou vyhláškou ministerstva zdravotnictví a každá ze zdravotních pojišťoven (ZP) k němu a jeho úhradě přistupuje poněkud odlišně. Doporučuji se tedy informovat u ZP, u které je konkrétní zájemce o screening pojištěn.
5) Screening melanomu (zhoubného nádoru kůže)
Vyšetření odborným lékařem (dermatologem)
Opět není dána jednotná podoba screeningu, dá se ovšem vycházet z pravidel pro základní preventivní vyšetření u prakt. lékaře, 1x za 2 roky. Preventivní vyšetření kůže jsou také často prováděna v rámci různých zdravotně-preventivních akcí a kampaní ve spolupráci dobrovolných neziskových organizací a odborných lékařů.
Kromě těchto a dalších specializovaných preventivních programů má každý plátce zdravotního pojištění v ČR možnost nechat se vyšetřit 1x za 2 roky u svého praktického lékaře, vyšetření by mělo zahrnovat anamnézu, základní fyzikální vyšetření, základní vyšetření krve, moči a měření krevního tlaku. Součástí preventivní prohlídky je i onkologická prevence, včetně vyšetření kůže, vyšetření per rectum (konečníkem) a u žen od 25 let, při pozitivní rodinné anamnéze nebo při přítomnosti jiných rizikových faktorů, klinické vyšetření prsů.
Zdroj: webové stránky ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotních pojišťoven
MUDr. Lucie Veselá
