AKTUÁLNĚ Z ONKOLOGIE
V posledních desetiletích se péče o nemocné se zhoubnými nádory významně rozvinula.
K pokroku došlo v oblastech diagnostiky, vstupu nových vyšetřovacích technologií, jako jsou sonografická vyšetření, využití sonografie v dutinách, CT ( počítačové tomografie), MR (magnetická rezonance), PET (pozitronová emisní tomografie), posun je i ve využití kombinací těchto diagnostických metod. Velkým zlomem je přínos laboratorních technologií, vyšetřování rizikových faktorů, změn a event. přítomnost mutací v nádorové tkání.
Dochází tak k očekávanému nárůstu včasných záchytů nádorů v lokalizovaných ranných stadiích, které jsou dobře ovlivnitelné léčbou, v řadě případů vedou k vyléčení pacienta.
V léčbě zhoubných nádorů se objevuje celá řada nových léčebných přístupů, nové biologické léky, zlepšily naděje pro nemocné i v pokročilých stadiích některých typů nádorů, dokonce i v jejich fázi metastazování. Tyto léky je však třeba indikovat velmi selektivně a vždy vážit prospěch nemocnému.
V oblasti organizace onkologické péče byla pro každý kraj v ČR ustanovena tzv.Komplexní onkologická centra, která splňují odborně určená kriteria a ve kterých jsou k dispozici nejmodernější vyšetřovací a léčebné metody. Centra současně zajištují výuku odborníků a výzkum v onkologii.
Hlavním přínosem v rozvoji onkologie je také mezioborová spolupráce, tj. součinnost jednotlivých oborů v péči o onkologicky nemocné a to podle orgánového postižení. Vznikají tak multidisciplinární týmy, kde vedle odborných zdravotnických pracovníků je k dispozici psychoterapeut, sociální a pastorační pracovník.
Cílem je, aby onkologická péče byla co nejvíce komplexní a současně co nejvíce individualizovaná. Vybraná pro konkrétního pacienta podle jeho věku, klinického stavu, přidružených interních chorob a na základě parametrů zjištěných v nádorové tkáni.
Stanovování molekulární (genetické) charakteristiky nádoru a její využití pro výběr konkrétní léčby je nyní velmi sledované. Je nutné hledat další cesty ke snížení vedlejších nežádoucích reakcí, které i nová, cílená léčba přináší, odhalovat včas vznik rezistence na nové léky. Na této cestě je třeba hledat další možnosti, kombinace léků, využití stávajících léků v jiných indikacích atd.
Vždy je potřebné v průběhu léčeného procesu využívat všech poznatků léčby podpůrné, která může zásadně zlepšovat kvalitu života nemocných.
Zásadní význam mají proto preventivní opatření, nekuřáctví, zdravý životní styl, omezení stresových situací, omezené slunění apod.
V ČR jsou k dispozici tři skríningové programy, hrazené zdravotními pojišťovnami. Umožnují ranné záchyty rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, rakoviny děložního čípku. V této oblasti navíc vakcinace přináší omezení vzniku nádoru děložního čípku vůbec.
Přesto využívání těchto programů občany ČR jsou stále nedostatečná , nejhorší jsou v oblasti rakoviny tlustého střeva a konečníku, který patří mezi nejfrekventovanější malignity u obou pohlaví. Test na okultní krvácení od 50 let věku a preventivní kolonoskopie nad 55 let nejsou občany aktivně žádány přesto, že na ně mají nárok.
Společnost má v oblasti prevence zhoubných nádorů, včetně alarmujících zpráv o kuřáctví požívání alkoholu a drog u mladistvých, značné rezervy.
MUDr. Alexandra Aschermannová
