Úloha bisfosfonátů

Úloha bisfosfonátů

v léčbě pacientů s nádorovými nemocemi


O možnostech protinádorové léčby, která zahrnuje operace, záření, hormonální léčbu nebo chemoterapii ví dnes téměř každý. Ale o velmi užitečné skupině léčiv - bisfosfonátech - ví málo nejen laici, ale někdy, bohužel, i sami lékaři.

Bisfosfonáty jsou léky, které se uplatňují jako doplněk standardní protinádorové léčby ve dvou klinických situacích:
  1. při postižení kostního systému dceřinnými ložisky (metastázami)
  2. při zvýšené koncentraci vápníku v krvi, která je důsledkem aktivity nádorové nemoci

Přibližně 80% pacientů s kostními metastázami trpí jedním ze tří typů zhoubných nádorů: rakovinou prsu, rakovinou prostaty a rakovinou plic.

Kostní metastázy obvykle nevedou ke zkrácení života nemocných, ale jsou zodpovědné za významnou část problémů onkologických pacientů především tím, že způsobují kostní zlomeniny. Tyto zlomeniny bolí, někdy se musí operovat, ozařovat, nebo léčit jinými prostředky.

Proto se velká pozornost věnuje hledání specifických léků, které by problémy spojené s kostními ložisky snižovaly. První bisfosfonáty byly zavedeny do klinické praxe v šedesátých letech minulého století. Dnes již máme k dispozici druhou a třetí generaci těchto léků, které se vyznačují vyšší účinností a lepší snášenlivostí.

Otázkou je, kdo by měl bisfosfonáty užívat?

Jistě všichni nemocní, u kterých dochází k nepřiměřeně vysokým koncentracím vápníku v krvi. V neléčených případech totiž dochází k řadě metabolických
poruch, srdečním arytmiím a poruchám vědomí.

Dále osoby s vícečetným postižením kostí, u kterých hrozí zlomeniny v místech metastáz. Ale pozor, účinek bisfosfonátů je omezen pouze na nemocné s nádory  prsu, prostaty a s tzv. mnohočetným myelomem. Prospěšnost podávání těchto léků pacientům s jinou diagnózou nebyla nikdy prokázána.

Dalším příznivým účinkem bisfosfonátů je kromě stabilizace kostí a normalizaci krevních koncetrací vápníku také protibolestivý účinek. Nemocní obvykle v průběhu léčby bisfosfonátů snižují spotřebu analgetik, což je vhodné zvláště u nemocných, kteří špatně snášejí opiáty.

Léky lze užívat buď ve formě tablet nebo nitrožilních infůzí. Tablety se užívají na lačno, dvě hodiny po jejich spolknutí musí pacient hladovět. Nesmí se zapíjet  mlékem. Proto je výhodné jejich podání v jedné denní dávce večer. Alternativně lze aplikovat stejně účinné infůze, které podle typu léku trvají 15 minut až 3 hodiny. Léčba infůzemi se opakuje ve 3 - 4 týdenních intervalech.

Léčba se podává dlouhodobě, obvykle několik měsíců. V jejím průběhu je nezbytné sledovat funkci ledvin, neboť některé preparáty, zvláště ZometaŇ, mohou působit na ledviny toxicky.

Bisfosfonáty jsou tedy léky, o jejichž nasazení je možné u vybraných diagnóz uvažovat, a které význmaným způsobem přispějí ke zlepšení zdravotního stavu nemocných.

MUDr. Jan Novotný, PhD.